Lorraine Ani do bran pekel
odcházet se nemá
beze slůvka Promiň, s disharmonií.
Bože, vynes jeden soud nad námi
dvěma.
Co se neodpouští? Co se promíjí?
Sandra Dnes prvně dokořán
tvou hrobku
otvírám,
kam motýl marně tloukl na okenní
rám…
Sandra
+ sbor A slunce
rozžíhá svůj mocný arzenál,
co padlé
zpopelní a živým káže dál
žít.
Lorraine Jak vzácný dar
ti byl dán,
dar volně
žít,
jsi svůj pán.
Směr, jímž chceš jít,
sis určil sám,
dar volby máš,
jsi svůj pán.
Sbor Stokrát daun, nikdy
bez šancí,
se sluncem, s necennější monstrancí,
za věčný
lidský ideál
s temnotou i s peklem rveš se dál.
Lorraine
+ sbor Ten, kdo
sám tě kdysi stvořil,
nad tebou hůl nezlomí.
Spletí cest
už provždy má tě vést
čistý štít i svědomí.
Solisti
+ sbor Co
zůstává,
je tvé Já,
nad nízkostí
se vznést má.
Ať zbožňován,
ať na hůl brán,
buď kým chceš být,
jsi svůj pán.